V tomto rozvláčném mudrování chci ukázat cestu k zásadnímu zlepšení veřejné dopravy na
vzdáleném venkově. Pokusím se vysvětlit, jak ji lze novými technologiemi individualizovat
a přiblížit skutečným potřebám obyvatel. Věřím, že sloučení technologií s novým pohledem
na potřeby a možnosti vzdáleného venkova, lze dosáhnout zásadního zlepšení zdejšího
života bez dalšího zvyšování nároků na financování z veřejných prostředků.
NEDÁVNÝ ZÁŽITEK
Jsem chromý dědek, který žije na penzi v malé osadě se dvěma stálými obyvateli v lesích České Kanady.
Nedávno jsem musel zajet na kontrolu k lékaři do nedalekého městečka (12 km). Vyrazil jsem tedy prvním
ze dvou spojů které od nás do městečka jedou. Mám totiž štěstí, naše osada je na frekventovanější auto –
busové trase, tak tu máme několik spojů denně. V autobuse již byli (jako obvykle) dva cestující. Když jsme
s mou ženou nastoupili bylo nás celkem pět (i s řidičem), tak jsme si mohli pěkně popovídat, jen hluk autobusu
nás poněkud rušil. Cestou několik lidí nastoupilo a jiní vystoupili. Odhaduji, že v průměru byl velký
autobus vytížen pěti pasažéry a mezi dvěma městečky vzdálenými 20 km najel zhruba 30 km, protože objížděl
i menší osady.
Návštěva lékaře proběhla rychle, a já musel skoro tři hodiny čekat na autobus, který mě přiblíží k domovu.
Byla zima, tak jsem zašel do jediné v městečku otevřené hospody. Náhodou jsem si přisedl ke stolu, u kterého
seděl zdejší dobře informovaný autobusák. Svěřil jsem se mu se svými dojmy z ranní cesty. On je potvrdil
jako obvyklé a mé znalosti doplnil tím, že „kraj“ dotuje autobusy necelými 30 Kč/km, což prý
představuje zhruba 2/3 skutečných celkových nákladů dopravce.
Na zpáteční cestu jsme nastoupili čtyři, v naší obci jsme tři vystoupili a autobus dál autobus pokračoval
s jediným pasažérem. Poslední 4 km nás odvezl kamarád svým osobním autem. Jinak bychom museli čekat
další 4 hodiny. Doma jsem si spočítal, že ony dvě cesty mezi dvěma sousedními městečky stály dopravce
zhruba 2 200 korun a na jízdném mohl vybrat asi 250 Kč. Začal jsem tedy mudrovat dál: